<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%AA%86%E0%AA%9A%E0%AA%AE%E0%AA%A8%E0%AB%80%2F%E0%AB%A7%E0%AB%AC</id>
	<title>આચમની/૧૬ - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%AA%86%E0%AA%9A%E0%AA%AE%E0%AA%A8%E0%AB%80%2F%E0%AB%A7%E0%AB%AC"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%86%E0%AA%9A%E0%AA%AE%E0%AA%A8%E0%AB%80/%E0%AB%A7%E0%AB%AC&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-12T07:30:27Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.38.2</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%86%E0%AA%9A%E0%AA%AE%E0%AA%A8%E0%AB%80/%E0%AB%A7%E0%AB%AC&amp;diff=108380&amp;oldid=prev</id>
		<title>Meghdhanu: +૧</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%86%E0%AA%9A%E0%AA%AE%E0%AA%A8%E0%AB%80/%E0%AB%A7%E0%AB%AC&amp;diff=108380&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-03-17T15:33:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;+૧&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{SetTitle}}&lt;br /&gt;
{{Heading|૧૬}}&lt;br /&gt;
{{Poem2Open}}&lt;br /&gt;
એક વસ્તુ તલવારની ધાર જેવી તીક્ષ્ણ હોય અને એ જ વસ્તુ ફૂલની પાંખડી જેવી કોમળ બની જાય — આવું શક્ય છે ખરું? પણ સંતોની વાણીમાં આવી વિરોધાભાસી વસ્તુ વારંવાર આવે છે. આપણે ત્યાં ભજનમાં ગવાય છે : ભક્તિનો મારગ રે ખાંડા કેરી ધાર અને ત્યાં જ બીજો સૂર સંભળાય છે : ભક્તિનો મારગ રે ફૂલાં કેરી પાંખડી.&lt;br /&gt;
ભજનવાણીના કુબેર ભંડારી કબીરે પણ આ જ વાત કરી છે. તે કહે છે: પિય કા મારગ કઠિન હૈ, ખાંડા હિ જૈસા. આવા કઠિન માર્ગ પર ચાલવા જતાં આપણો જીવ ગભરાય ત્યાં જ કબીરવાણી બોલી ઊઠે છે : પિય કા મારગ સુગમ હૈ, તેરા ચલન અવેડા.&lt;br /&gt;
આ વચનમાંથી કોઈકને મારગની અને મારગ પર ચાલવાની સૂઝ પડે. મારગ તો સીધો અને સરળ છે પણ તારી ચાલ જ ‘અવેડા&amp;#039; એટલે કે ઉટપટાંગ છે. તને સીધાં ચાલતાં આવડતું નથી એટલે જ ફૂલની કોમળ પાંખડી તલવારની ધાર બની જાય છે. ભક્તિના મારગને ભયજનક બનાવી દેનાર કોઈ બાહ્ય વસ્તુ નથી પણ માણસની અંદરની જ આડાઈ, વક્રતા, માની લીધેલી ચતુરાઈ છે. જ્યાં અંતરની આરત છે, તીવ્ર ઝંખના છે ત્યાં ચતુરાઈ તો ચૂલે પડે છે. એટલે જ ભક્તો કહે છે : આતુરી ચાતુરી નાંહી. આ માર્ગના ભોમિયા કબીરને ચરણે બેસી કેમ ચાલવું તેની જુક્તિ જાણી લઈએ. તે કહે છે :&lt;br /&gt;
{{Poem2Close}}&lt;br /&gt;
{{Block center|&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;poem&amp;gt;પિય કા મારગ સુગમ હૈ, તેરા ચલન અવેડા,&lt;br /&gt;
નાચ ન જાને બાવરી, કહે આંગન ટેઢા&amp;lt;/poem&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;}}&lt;br /&gt;
{{Poem2Open}}&lt;br /&gt;
‘નાચનારીને આંગણું વાંકું&amp;#039; એ કહેવત કાચી નાચનારીને લાગુ પડે છે. કબીર કહે છે કે મારગનો વાંક ન કાઢીશ, તારામાં રહેલી વૃત્તિ જ બરાબર તપાસી લે.&lt;br /&gt;
{{Poem2Close}}&lt;br /&gt;
{{Block center|&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;poem&amp;gt;બાટ બિચારી ક્યા કરૈ, પંથી ન ચલે સુધાર,&lt;br /&gt;
રાહ અપની છાંડિ કૈ ચલે ઉજાર ઉજાર&amp;lt;/poem&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;}}&lt;br /&gt;
{{Poem2Open}}&lt;br /&gt;
સીધો, સરળ, ફૂલોની ફોરમ જેવો પંથ છે ભક્તિનો. પણ પંથી જ એ સીધે મારગે જવાને બદલે સિદ્ધાઈના ચક્કરમાં પડે તો તેને ભાગે માત્ર ઝાંઝવાં અને મૃગતૃષ્ણા જ આવે છે.&lt;br /&gt;
{{Poem2Close}}&lt;br /&gt;
{{center|&amp;lt;nowiki&amp;gt;***&amp;lt;/nowiki&amp;gt;}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{HeaderNav2&lt;br /&gt;
|previous = ૧૫&lt;br /&gt;
|next = ૧૭&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Meghdhanu</name></author>
	</entry>
</feed>