<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%AA%95%E0%AA%B3%E0%AA%BE%2C_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF_%E0%AA%85%E0%AA%A8%E0%AB%87_%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%B5%E0%AB%87%E0%AA%9A%E0%AA%A8%2F%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF</id>
	<title>કળા, સાહિત્ય અને વિવેચન/કૃતિ-પરિચય - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%AA%95%E0%AA%B3%E0%AA%BE%2C_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF_%E0%AA%85%E0%AA%A8%E0%AB%87_%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%B5%E0%AB%87%E0%AA%9A%E0%AA%A8%2F%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%95%E0%AA%B3%E0%AA%BE,_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF_%E0%AA%85%E0%AA%A8%E0%AB%87_%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%B5%E0%AB%87%E0%AA%9A%E0%AA%A8/%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-21T03:09:47Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.38.2</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%95%E0%AA%B3%E0%AA%BE,_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF_%E0%AA%85%E0%AA%A8%E0%AB%87_%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%B5%E0%AB%87%E0%AA%9A%E0%AA%A8/%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF&amp;diff=95163&amp;oldid=prev</id>
		<title>Meghdhanu at 15:15, 11 September 2025</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%95%E0%AA%B3%E0%AA%BE,_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF_%E0%AA%85%E0%AA%A8%E0%AB%87_%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%B5%E0%AB%87%E0%AA%9A%E0%AA%A8/%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF&amp;diff=95163&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-09-11T15:15:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 15:15, 11 September 2025&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot;&gt;Line 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Heading|કૃતિપરિચય : ‘કળા, સાહિત્ય અને વિવેચન’}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Heading|કૃતિપરિચય : ‘કળા, સાહિત્ય અને વિવેચન’}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Poem2Open}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Poem2Open}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;પ્રમોદકુમાર પટેલના અવસાન પછી, એમના ગ્રંથસ્થ ન થયેલા ને વિવિધ સામયિકોમાં પ્રગટ થયેલા લેખોનાં ત્રણ પુસ્તકો&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;પ્રમોદકુમાર પટેલના અવસાન પછી, એમના ગ્રંથસ્થ ન થયેલા ને વિવિધ સામયિકોમાં પ્રગટ થયેલા લેખોનાં ત્રણ પુસ્તકો મરણોત્તર પ્રકાશિત થયાં છે. ૧. ઉત્તમ તત્ત્વલક્ષી અંગ્રેજી લેખોના અનુવાદનું પુસ્તક ‘તત્ત્વસંદર્ભ’ (૧૯૯૯), ૨. ગુજરાતી લેખકો અને કૃતિઓ વિશેના લેખોનું પુસ્તક ‘અનુબોધ’ (૨૦૦૦), અને ૩. આ ‘કળા, સાહિત્ય અને વિવેચન’ (૨૦૦૦). પહેલાં બે પુસ્તકો રમણ સોનીએ સંકલિત કરી આપેલાં, આ ત્રીજું પુસ્તક જયંત ગાડીતે સંકલિત કર્યું છે.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;મરણોત્તર પ્રકાશિત થયાં છે. ૧. ઉત્તમ તત્ત્વલક્ષી અંગ્રેજી લેખોના અનુવાદનું પુસ્તક ‘તત્ત્વસંદર્ભ’ (૧૯૯૯), ૨. ગુજરાતી લેખકો&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;આ પુસ્તકમાં પ્રમોદભાઈના ૨૨ લેખો સૈદ્ધાન્તિક ચર્ચાના છે. કોઈપણ મુદ્દાને એના ઊંડાણમાં ઊતરીને તપાસવો અને વિગતે વિશદતાથી એનો વિમર્શ રજૂ કરવો એ પ્રમોદકુમારની એક વિદ્વાન અધ્યાપક તરીકેની ખાસિયત છે. કળાનું પ્રયોજન તપાસવાનું હોય કે કલ્પન, પુરાકલ્પનનું સ્વરૂપ સ્પષ્ટ કરવાનું હોય – બધે જ આ વિવેચકની દૃષ્ટિ મૂળ રૂપને ને એની ચર્ચાને સ્પષ્ટરેખ કરી આપે છે. અહીં ‘વિવેચન’ના સ્વરૂપ વિશે પણ એમણે લખ્યું છે ને ‘ગ્રીક સાહિત્ય’નો પરિચય પણ કરાવ્યો છે. ‘સાહિત્ય અને સંસ્કૃતિ’ને તથા ‘આપણા સાંસ્કૃતિક વારસા’ને તપાસવા તરફ પણ એમની નજર ગઈ છે. ‘સાહિત્યિક સંશોધનની પદ્ધતિઓ અને એના પ્રશ્નો’ એ લેખ, આપણે ત્યાં જવલ્લે જ ચર્ચાયેલા અગત્યના મુદ્દાને ચર્ચે છે.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;અને કૃતિઓ વિશેના લેખોનું પુસ્તક ‘અનુબોધ’ (૨૦૦૦), અને ૩. આ ‘કળા, સાહિત્ય અને વિવેચન’ (૨૦૦૦). પહેલાં બે&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;પુસ્તકના છેલ્લા ત્રણ લેખો વિશેષ ધ્યાનપાત્ર છે. એ સાહિત્યના ઇતિહાસના સ્વરૂપને તેમજ ગુજરાતી સાહિત્યમાં લખાયેલા સાહિત્યિક ઇતિહાસોની સમુચિત સમીક્ષા કરે છે. એ ત્રણ લેખો એક નાનકડી ઉપયોગી પુસ્તિકાની ગરજ સારે એવા છે.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;પુસ્તકો રમણ સોનીએ સંકલિત કરી આપેલાં, આ ત્રીજું પુસ્તક જયંત ગાડીતે સંકલિત કર્યું છે.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;સાહિત્યના વિદ્યાર્થીઓ, સંશોધકો, શિક્ષકો-અધ્યાપકો તેમજ જિજ્ઞાસુ સાહિત્યરસિકોને ખૂબ જ દ્યોતક નીવડે એવા લેખોનું આ પુસ્તક મૂલ્યવાન છે.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;આ પુસ્તકમાં પ્રમોદભાઈના ૨૨ લેખો સૈદ્ધાન્તિક ચર્ચાના છે. કોઈપણ મુદ્દાને એના ઊંડાણમાં ઊતરીને તપાસવો અને વિગતે&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;વિશદતાથી એનો વિમર્શ રજૂ કરવો એ પ્રમોદકુમારની એક વિદ્વાન અધ્યાપક તરીકેની ખાસિયત છે. કળાનું પ્રયોજન તપાસવાનું&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;હોય કે કલ્પન, પુરાકલ્પનનું સ્વરૂપ સ્પષ્ટ કરવાનું હોય – બધે જ આ વિવેચકની દૃષ્ટિ મૂળ રૂપને ને એની ચર્ચાને સ્પષ્ટરેખ કરી&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;આપે છે. અહીં ‘વિવેચન’ના સ્વરૂપ વિશે પણ એમણે લખ્યું છે ને ‘ગ્રીક સાહિત્ય’નો પરિચય પણ કરાવ્યો છે. ‘સાહિત્ય અને&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;સંસ્કૃતિ’ને તથા ‘આપણા સાંસ્કૃતિક વારસા’ને તપાસવા તરફ પણ એમની નજર ગઈ છે. ‘સાહિત્યિક સંશોધનની પદ્ધતિઓ અને&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;એના પ્રશ્નો’ એ લેખ, આપણે ત્યાં જવલ્લે જ ચર્ચાયેલા અગત્યના મુદ્દાને ચર્ચે છે.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;પુસ્તકના છેલ્લા ત્રણ લેખો વિશેષ ધ્યાનપાત્ર છે. એ સાહિત્યના ઇતિહાસના સ્વરૂપને તેમજ ગુજરાતી સાહિત્યમાં લખાયેલા&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;સાહિત્યિક ઇતિહાસોની સમુચિત સમીક્ષા કરે છે. એ ત્રણ લેખો એક નાનકડી ઉપયોગી પુસ્તિકાની ગરજ સારે એવા છે.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;સાહિત્યના વિદ્યાર્થીઓ, સંશોધકો, શિક્ષકો-અધ્યાપકો તેમજ જિજ્ઞાસુ સાહિત્યરસિકોને ખૂબ જ દ્યોતક નીવડે એવા લેખોનું આ&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;પુસ્તક મૂલ્યવાન છે.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Poem2Close}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Poem2Close}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Meghdhanu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%95%E0%AA%B3%E0%AA%BE,_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF_%E0%AA%85%E0%AA%A8%E0%AB%87_%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%B5%E0%AB%87%E0%AA%9A%E0%AA%A8/%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF&amp;diff=95162&amp;oldid=prev</id>
		<title>Meghdhanu: +1</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%95%E0%AA%B3%E0%AA%BE,_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF_%E0%AA%85%E0%AA%A8%E0%AB%87_%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%B5%E0%AB%87%E0%AA%9A%E0%AA%A8/%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF&amp;diff=95162&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-09-11T15:15:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;+1&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{SetTitle}}&lt;br /&gt;
{{Heading|કૃતિપરિચય : ‘કળા, સાહિત્ય અને વિવેચન’}}&lt;br /&gt;
{{Poem2Open}}&lt;br /&gt;
પ્રમોદકુમાર પટેલના અવસાન પછી, એમના ગ્રંથસ્થ ન થયેલા ને વિવિધ સામયિકોમાં પ્રગટ થયેલા લેખોનાં ત્રણ પુસ્તકો&lt;br /&gt;
મરણોત્તર પ્રકાશિત થયાં છે. ૧. ઉત્તમ તત્ત્વલક્ષી અંગ્રેજી લેખોના અનુવાદનું પુસ્તક ‘તત્ત્વસંદર્ભ’ (૧૯૯૯), ૨. ગુજરાતી લેખકો&lt;br /&gt;
અને કૃતિઓ વિશેના લેખોનું પુસ્તક ‘અનુબોધ’ (૨૦૦૦), અને ૩. આ ‘કળા, સાહિત્ય અને વિવેચન’ (૨૦૦૦). પહેલાં બે&lt;br /&gt;
પુસ્તકો રમણ સોનીએ સંકલિત કરી આપેલાં, આ ત્રીજું પુસ્તક જયંત ગાડીતે સંકલિત કર્યું છે.&lt;br /&gt;
આ પુસ્તકમાં પ્રમોદભાઈના ૨૨ લેખો સૈદ્ધાન્તિક ચર્ચાના છે. કોઈપણ મુદ્દાને એના ઊંડાણમાં ઊતરીને તપાસવો અને વિગતે&lt;br /&gt;
વિશદતાથી એનો વિમર્શ રજૂ કરવો એ પ્રમોદકુમારની એક વિદ્વાન અધ્યાપક તરીકેની ખાસિયત છે. કળાનું પ્રયોજન તપાસવાનું&lt;br /&gt;
હોય કે કલ્પન, પુરાકલ્પનનું સ્વરૂપ સ્પષ્ટ કરવાનું હોય – બધે જ આ વિવેચકની દૃષ્ટિ મૂળ રૂપને ને એની ચર્ચાને સ્પષ્ટરેખ કરી&lt;br /&gt;
આપે છે. અહીં ‘વિવેચન’ના સ્વરૂપ વિશે પણ એમણે લખ્યું છે ને ‘ગ્રીક સાહિત્ય’નો પરિચય પણ કરાવ્યો છે. ‘સાહિત્ય અને&lt;br /&gt;
સંસ્કૃતિ’ને તથા ‘આપણા સાંસ્કૃતિક વારસા’ને તપાસવા તરફ પણ એમની નજર ગઈ છે. ‘સાહિત્યિક સંશોધનની પદ્ધતિઓ અને&lt;br /&gt;
એના પ્રશ્નો’ એ લેખ, આપણે ત્યાં જવલ્લે જ ચર્ચાયેલા અગત્યના મુદ્દાને ચર્ચે છે.&lt;br /&gt;
પુસ્તકના છેલ્લા ત્રણ લેખો વિશેષ ધ્યાનપાત્ર છે. એ સાહિત્યના ઇતિહાસના સ્વરૂપને તેમજ ગુજરાતી સાહિત્યમાં લખાયેલા&lt;br /&gt;
સાહિત્યિક ઇતિહાસોની સમુચિત સમીક્ષા કરે છે. એ ત્રણ લેખો એક નાનકડી ઉપયોગી પુસ્તિકાની ગરજ સારે એવા છે.&lt;br /&gt;
સાહિત્યના વિદ્યાર્થીઓ, સંશોધકો, શિક્ષકો-અધ્યાપકો તેમજ જિજ્ઞાસુ સાહિત્યરસિકોને ખૂબ જ દ્યોતક નીવડે એવા લેખોનું આ&lt;br /&gt;
પુસ્તક મૂલ્યવાન છે.&lt;br /&gt;
{{Poem2Close}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{right|&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;–રમણ સોની&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{HeaderNav2&lt;br /&gt;
|previous = સર્જક-પરિચય&lt;br /&gt;
|next = કળાનું પ્રયોજન અને કાર્ય&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Meghdhanu</name></author>
	</entry>
</feed>