<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%AA%97%E0%AB%81%E0%AA%9C%E0%AA%B0%E0%AA%BE%E0%AA%A4%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF_%28%E0%AA%AE%E0%AA%A7%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%95%E0%AA%BE%E0%AA%B3%29%2F%E0%AA%87%E0%AA%A4%E0%AA%BF%E0%AA%B9%E0%AA%BE%E0%AA%B8%E0%AA%B0%E0%AB%82%E0%AA%AA_%E0%AA%97%E0%AB%8D%E0%AA%B0%E0%AA%82%E0%AA%A5%E0%AB%8B%E0%AA%A8%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF</id>
	<title>ગુજરાતી સાહિત્યસૂચિ (મધ્યકાળ)/ઇતિહાસરૂપ ગ્રંથોની સૂચિ - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%AA%97%E0%AB%81%E0%AA%9C%E0%AA%B0%E0%AA%BE%E0%AA%A4%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF_%28%E0%AA%AE%E0%AA%A7%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%95%E0%AA%BE%E0%AA%B3%29%2F%E0%AA%87%E0%AA%A4%E0%AA%BF%E0%AA%B9%E0%AA%BE%E0%AA%B8%E0%AA%B0%E0%AB%82%E0%AA%AA_%E0%AA%97%E0%AB%8D%E0%AA%B0%E0%AA%82%E0%AA%A5%E0%AB%8B%E0%AA%A8%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%97%E0%AB%81%E0%AA%9C%E0%AA%B0%E0%AA%BE%E0%AA%A4%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF_(%E0%AA%AE%E0%AA%A7%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%95%E0%AA%BE%E0%AA%B3)/%E0%AA%87%E0%AA%A4%E0%AA%BF%E0%AA%B9%E0%AA%BE%E0%AA%B8%E0%AA%B0%E0%AB%82%E0%AA%AA_%E0%AA%97%E0%AB%8D%E0%AA%B0%E0%AA%82%E0%AA%A5%E0%AB%8B%E0%AA%A8%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-17T20:04:11Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.38.2</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%97%E0%AB%81%E0%AA%9C%E0%AA%B0%E0%AA%BE%E0%AA%A4%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF_(%E0%AA%AE%E0%AA%A7%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%95%E0%AA%BE%E0%AA%B3)/%E0%AA%87%E0%AA%A4%E0%AA%BF%E0%AA%B9%E0%AA%BE%E0%AA%B8%E0%AA%B0%E0%AB%82%E0%AA%AA_%E0%AA%97%E0%AB%8D%E0%AA%B0%E0%AA%82%E0%AA%A5%E0%AB%8B%E0%AA%A8%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF&amp;diff=107142&amp;oldid=prev</id>
		<title>Meghdhanu at 15:38, 5 February 2026</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%97%E0%AB%81%E0%AA%9C%E0%AA%B0%E0%AA%BE%E0%AA%A4%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF_(%E0%AA%AE%E0%AA%A7%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%95%E0%AA%BE%E0%AA%B3)/%E0%AA%87%E0%AA%A4%E0%AA%BF%E0%AA%B9%E0%AA%BE%E0%AA%B8%E0%AA%B0%E0%AB%82%E0%AA%AA_%E0%AA%97%E0%AB%8D%E0%AA%B0%E0%AA%82%E0%AA%A5%E0%AB%8B%E0%AA%A8%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF&amp;diff=107142&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-02-05T15:38:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 15:38, 5 February 2026&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot;&gt;Line 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Heading|ઇતિહાસરૂપ ગ્રંથોની સૂચિ}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Heading|ઇતિહાસરૂપ ગ્રંથોની સૂચિ}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Poem2Open}}&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;hi|&lt;/ins&gt;ઓઝા, શશિન. મધ્યકાલીન ગુજરાતી આખ્યાન. અમદાવાદ : ગૂર્જર, ૧૯૬૯. પૃ. ૩૧૨.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ઓઝા, શશિન. મધ્યકાલીન ગુજરાતી આખ્યાન. અમદાવાદ : ગૂર્જર, ૧૯૬૯. પૃ. ૩૧૨.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;ગુજરાતી સાહિત્યનો ઇતિહાસ. સંપા. ઉમાશંકર જોશી અને અન્ય. અમદાવાદ : ગુજરાતી સાહિત્ય પરિષદ. ભા. ૧, ૧૯૭૩. પૃ. ૩૩૭. ભા. ૨, ૧૯૭૬. પૃ. ૮૬૦.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ગુજરાતી સાહિત્યનો ઇતિહાસ. સંપા. ઉમાશંકર જોશી અને અન્ય. અમદાવાદ : ગુજરાતી સાહિત્ય પરિષદ. ભા. ૧, ૧૯૭૩. પૃ. ૩૩૭. ભા. ૨, ૧૯૭૬. પૃ. ૮૬૦.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;ચોક્સી, વાડીલાલ જીવાભાઈ. મધ્યકાલીન ગુજરાતી સાહિત્યમાં જૈનધારા. મુંબઈ : એ. કે. એલ. જૈન જ્ઞાનમંદિર, ૧૯૭૯. પૃ. ૧૦+૮૪.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ચોક્સી, વાડીલાલ જીવાભાઈ. મધ્યકાલીન ગુજરાતી સાહિત્યમાં જૈનધારા.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;ઝવેરી, કૃષ્ણલાલ મોહનલાલ. ગુજરાતી સાહિત્યનાં માર્ગસૂચક અને વધુ માર્ગસૂચક સ્તંભો. સંશોધિત અને સંવર્ધિત આવૃત્તિ. મુંબઈ : એન. એમ. ત્રિપાઠી, ૧૯૫૮. પૃ. ૩૫૨+૪૩૨.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;મુંબઈ : એ. કે. એલ. જૈન જ્ઞાનમંદિર, ૧૯૭૯. પૃ. ૧૦+૮૪.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;ત્રિપાઠી, ગોવર્ધનરામ માધવરામ. ધી ક્લાસિકલ પોએટ્સ ઑફ ગુજરાત એન્ડ દેઅર ઇન્ફ્લુએન્સ ઑન સોસાયટી એન્ડ મોરેલ્સ. મુંબઈ : ફાર્બસ ગુજરાતી સભા, ત્રીજી આ. ૧૯૫૮. પૃ. ૮+૬૪. પ્ર. આ. ૧૮૯૪.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ઝવેરી, કૃષ્ણલાલ મોહનલાલ. ગુજરાતી સાહિત્યનાં માર્ગસૂચક અને વધુ માર્ગસૂચક સ્તંભો. સંશોધિત અને સંવર્ધિત આવૃત્તિ. મુંબઈ : એન. એમ. ત્રિપાઠી, ૧૯૫૮. પૃ. ૩૫૨+૪૩૨.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;પટેલ, બહેચરભાઈ ર. મધ્યકાલીન ગુજરાતી સાહિત્ય. બોરસદ : અશેષ પ્રકાશન, ૧૯૭૫. પૃ. ૧૬+૩૮૪.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ત્રિપાઠી, ગોવર્ધનરામ માધવરામ. ધી ક્લાસિકલ પોએટ્સ ઑફ ગુજરાત એન્ડ દેઅર ઇન્ફ્લુએન્સ ઑન સોસાયટી એન્ડ મોરેલ્સ. મુંબઈ : ફાર્બસ ગુજરાતી સભા, ત્રીજી આ. ૧૯૫૮. પૃ. ૮+૬૪. પ્ર. આ. ૧૮૯૪.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;પટેલ, હંસાબહેન મોહનભાઈ. આખ્યાનયુગનો સાહિત્યપ્રવાહ. અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૫. પૃ. ૧૨+૨૮૪.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;પટેલ, બહેચરભાઈ ર. મધ્યકાલીન ગુજરાતી સાહિત્ય. બોરસદ : અશેષ પ્રકાશન, ૧૯૭૫. પૃ. ૧૬+૩૮૪.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;પરીખ, ધીરુ. રાસયુગમાં પ્રકૃતિનિરૂપણ. અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૮. પૃ. ૨૩૫.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;પટેલ, હંસાબહેન મોહનભાઈ. આખ્યાનયુગનો સાહિત્યપ્રવાહ. અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૫. પૃ. ૧૨+૨૮૪.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;પંડ્યા, નિપુણ ઈ. મધ્યકાલીન ગુજરાતી સાહિત્યમાં તત્ત્વવિચાર. મુંબઈ : અશોક પ્રકાશન, ૧૯૬૮. પૃ. ૧૩+૨૮૦.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;પરીખ, ધીરુ. રાસયુગમાં પ્રકૃતિનિરૂપણ. અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૮. પૃ. ૨૩૫.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;મજમુદાર, મંજુલાલ ર. ગુજરાતી સાહિત્યનાં સ્વરૂપો [મધ્યકાલીન અને વર્તમાન ] પદ્યવિભાગ. વડોદરા, ૧૯૫૪. પૃ. ૮૮૮.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;પંડ્યા, નિપુણ ઈ. મધ્યકાલીન ગુજરાતી સાહિત્યમાં તત્ત્વવિચાર. મુંબઈ : અશોક પ્રકાશન, ૧૯૬૮. પૃ. ૧૩+૨૮૦.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;મહેતા, ચન્દ્રકાંત. મધ્યકાળના સાહિત્યપ્રકારો, મુંબઈ : એન. એમ. ત્રિપાઠી, ૧૯૫૮. પૃ. ૬૩૫.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;મજમુદાર, મંજુલાલ ર. ગુજરાતી સાહિત્યનાં સ્વરૂપો [મધ્યકાલીન અને વર્તમાન ] પદ્યવિભાગ. વડોદરા, ૧૯૫૪. પૃ. ૮૮૮.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;મુનશી, કનૈયાલાલ માણેકલાલ. ગુજરાત એન્ડ ઇટ્સ લિટરેચર. કલકત્તા: લોંગમેન્સ; ૧૯૩૫ પૃ. ૨૨+૪૦૭ [નોંધ : કર્તા અને કૃતિની અકારાદિસૂચિ પાછળ આપેલી છે.]&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;મહેતા, ચન્દ્રકાંત. મધ્યકાળના સાહિત્યપ્રકારો, મુંબઈ : એન. એમ. ત્રિપાઠી, ૧૯૫૮. પૃ. ૬૩૫.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;મુનશી, કનૈયાલાલ મા. સંપા. ગુજરાતી સાહિત્ય, ખંડ–૫ : મધ્યકાળનો સાહિત્યપ્રવાહ. મુંબઈ : સાહિત્યસંસદ, ૧૯૨૯. પૃ. ૪૮૦.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;મુનશી, કનૈયાલાલ માણેકલાલ. ગુજરાત એન્ડ ઇટ્સ લિટરેચર. કલકત્તા: લોંગમેન્સ; ૧૯૩૫ પૃ. ૨૨+૪૦૭ [નોંધ : કર્તા અને કૃતિની અકારાદિસૂચિ પાછળ આપેલી છે.]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;યાજ્ઞિક, હસુ. મધ્યકાલીન ગુજરાતી પ્રેમકથાઓ. અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૪. પૃ. ૧૨+૧૬૯.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;મુનશી, કનૈયાલાલ મા. સંપા. ગુજરાતી સાહિત્ય, ખંડ–૫ : મધ્યકાળનો સાહિત્યપ્રવાહ. મુંબઈ : સાહિત્યસંસદ, ૧૯૨૯. પૃ. ૪૮૦.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;રાવળ, અનંતરાય મ. ગુજરાતી સાહિત્ય (મધ્યકાલીન). મુંબઈ: મેકમિલન, ૪થી આવૃત્તિ ૧૯૭૬. પૃ. ૭+૨૩૨.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;યાજ્ઞિક, હસુ. મધ્યકાલીન ગુજરાતી પ્રેમકથાઓ. અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૪. પૃ. ૧૨+૧૬૯.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;વૈદ્ય, ભારતી મધુકાન્ત. મધ્યકાલીન રાસસાહિત્ય [૧૨મીથી ૧૮મી સદી]. મુંબઈ : વોરા, ૧૯૬૬. પૃ. ૪૪૭+૮.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;રાવળ, અનંતરાય મ. ગુજરાતી સાહિત્ય (મધ્યકાલીન). મુંબઈ: મેકમિલન,&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;વૈદ્ય, વિજયરાય કલ્યાણરાય&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;. &lt;/ins&gt;ગુજરાતી સાહિત્યની રૂપરેખા. મુંબઈ : એન. એમ. ત્રિપાઠી, ૧૯૪૩. પૃ. ૧૪+૩૮૧.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;૪થી આવૃત્તિ ૧૯૭૬. પૃ. ૭+૨૩૨.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;ગુજરાતી સાહિત્યની રૂપરેખા. અમદાવાદ : રવાણી, ભા. ૧ : મધ્યકાળ. ત્રીજી આ. ૧૯૬૫. પૃ. ૨૫૧.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;વૈદ્ય, ભારતી મધુકાન્ત. મધ્યકાલીન રાસસાહિત્ય	[૧૨મીથી ૧૮મી સદી].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;વોરા, વિધાત્રી અવિનાશ. ઉત્તર – અપભ્રંશનો સાહિત્યવિકાસ (પશ્ચિમ ભારતમાં). અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૬. પૃ. ૧૪+૨૦૮.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;મુંબઈ : વોરા, ૧૯૬૬. પૃ. ૪૪૭+૮.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;શાસ્ત્રી, કેશવરામ કાશીરામ&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;. &lt;/ins&gt;આપણા કવિઓ, ખંડ-૧ : રાસયુગ. અમદાવાદ : ગુજરાત વિદ્યાસભા, પુનર્મુ. ૧૯૭૮. પૃ. ૮૦+૪૩૮. પ્ર. આ. ૧૯૪૨.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;વૈદ્ય, વિજયરાય કલ્યાણરાય&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;કવિચરિત. અમદાવાદ : ગુજરાત વર્નાકયુલર સોસાયટી, બીજી આ. ૧૯૫૨. પૃ. ૧૨+૬૩૬. પ્ર. આ. ૨ ખંડોમાં : ખંડ ૧, ૧૯૩૯; ખંડ ૨, ૧૯૪૧.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ગુજરાતી સાહિત્યની રૂપરેખા. મુંબઈ : એન. એમ. ત્રિપાઠી, ૧૯૪૩. પૃ. ૧૪+૩૮૧.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{hi|&lt;/ins&gt;ગુજરાતી સાહિત્યનું રેખાદર્શન. અમદાવાદ : લેખક, ભાગ. ૧, ૧૯૫૧. પૃ. ૮+૨૦૮.}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ગુજરાતી સાહિત્યની રૂપરેખા. અમદાવાદ : રવાણી, ભા. ૧ : મધ્યકાળ. ત્રીજી આ. ૧૯૬૫. પૃ. ૨૫૧.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;વોરા, વિધાત્રી અવિનાશ. ઉત્તર – અપભ્રંશનો સાહિત્યવિકાસ (પશ્ચિમ ભારતમાં). અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૬. પૃ. ૧૪+૨૦૮.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;શાસ્ત્રી, કેશવરામ કાશીરામ&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;આપણા કવિઓ, ખંડ-૧ : રાસયુગ. અમદાવાદ : ગુજરાત વિદ્યાસભા, પુનર્મુ. ૧૯૭૮. પૃ. ૮૦+૪૩૮. પ્ર. આ. ૧૯૪૨.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;કવિચરિત. અમદાવાદ : ગુજરાત વર્નાકયુલર સોસાયટી, બીજી આ. ૧૯૫૨. પૃ. ૧૨+૬૩૬. પ્ર. આ. ૨ ખંડોમાં : ખંડ ૧, ૧૯૩૯; ખંડ ૨, ૧૯૪૧.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ગુજરાતી સાહિત્યનું રેખાદર્શન. અમદાવાદ : લેખક, ભાગ. ૧, ૧૯૫૧. પૃ. ૮+૨૦૮.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{Poem2Close&lt;/del&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{HeaderNav2&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{HeaderNav2&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Meghdhanu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%97%E0%AB%81%E0%AA%9C%E0%AA%B0%E0%AA%BE%E0%AA%A4%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF_(%E0%AA%AE%E0%AA%A7%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%95%E0%AA%BE%E0%AA%B3)/%E0%AA%87%E0%AA%A4%E0%AA%BF%E0%AA%B9%E0%AA%BE%E0%AA%B8%E0%AA%B0%E0%AB%82%E0%AA%AA_%E0%AA%97%E0%AB%8D%E0%AA%B0%E0%AA%82%E0%AA%A5%E0%AB%8B%E0%AA%A8%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF&amp;diff=107141&amp;oldid=prev</id>
		<title>Meghdhanu: Created page with &quot;{{SetTitle}} {{Heading|ઇતિહાસરૂપ ગ્રંથોની સૂચિ}}  {{Poem2Open}} ઓઝા, શશિન. મધ્યકાલીન ગુજરાતી આખ્યાન. અમદાવાદ : ગૂર્જર, ૧૯૬૯. પૃ. ૩૧૨. ગુજરાતી સાહિત્યનો ઇતિહાસ. સંપા. ઉમાશંકર જોશી અને અન્ય. અમદાવાદ : ગુજરાતી સા...&quot;</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%97%E0%AB%81%E0%AA%9C%E0%AA%B0%E0%AA%BE%E0%AA%A4%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AA%BE%E0%AA%B9%E0%AA%BF%E0%AA%A4%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF_(%E0%AA%AE%E0%AA%A7%E0%AB%8D%E0%AA%AF%E0%AA%95%E0%AA%BE%E0%AA%B3)/%E0%AA%87%E0%AA%A4%E0%AA%BF%E0%AA%B9%E0%AA%BE%E0%AA%B8%E0%AA%B0%E0%AB%82%E0%AA%AA_%E0%AA%97%E0%AB%8D%E0%AA%B0%E0%AA%82%E0%AA%A5%E0%AB%8B%E0%AA%A8%E0%AB%80_%E0%AA%B8%E0%AB%82%E0%AA%9A%E0%AA%BF&amp;diff=107141&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-02-05T15:34:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Created page with &amp;quot;{{SetTitle}} {{Heading|ઇતિહાસરૂપ ગ્રંથોની સૂચિ}}  {{Poem2Open}} ઓઝા, શશિન. મધ્યકાલીન ગુજરાતી આખ્યાન. અમદાવાદ : ગૂર્જર, ૧૯૬૯. પૃ. ૩૧૨. ગુજરાતી સાહિત્યનો ઇતિહાસ. સંપા. ઉમાશંકર જોશી અને અન્ય. અમદાવાદ : ગુજરાતી સા...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{SetTitle}}&lt;br /&gt;
{{Heading|ઇતિહાસરૂપ ગ્રંથોની સૂચિ}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Poem2Open}}&lt;br /&gt;
ઓઝા, શશિન. મધ્યકાલીન ગુજરાતી આખ્યાન. અમદાવાદ : ગૂર્જર, ૧૯૬૯. પૃ. ૩૧૨.&lt;br /&gt;
ગુજરાતી સાહિત્યનો ઇતિહાસ. સંપા. ઉમાશંકર જોશી અને અન્ય. અમદાવાદ : ગુજરાતી સાહિત્ય પરિષદ. ભા. ૧, ૧૯૭૩. પૃ. ૩૩૭. ભા. ૨, ૧૯૭૬. પૃ. ૮૬૦.&lt;br /&gt;
ચોક્સી, વાડીલાલ જીવાભાઈ. મધ્યકાલીન ગુજરાતી સાહિત્યમાં જૈનધારા. &lt;br /&gt;
મુંબઈ : એ. કે. એલ. જૈન જ્ઞાનમંદિર, ૧૯૭૯. પૃ. ૧૦+૮૪.&lt;br /&gt;
ઝવેરી, કૃષ્ણલાલ મોહનલાલ. ગુજરાતી સાહિત્યનાં માર્ગસૂચક અને વધુ માર્ગસૂચક સ્તંભો. સંશોધિત અને સંવર્ધિત આવૃત્તિ. મુંબઈ : એન. એમ. ત્રિપાઠી, ૧૯૫૮. પૃ. ૩૫૨+૪૩૨.&lt;br /&gt;
ત્રિપાઠી, ગોવર્ધનરામ માધવરામ. ધી ક્લાસિકલ પોએટ્સ ઑફ ગુજરાત એન્ડ દેઅર ઇન્ફ્લુએન્સ ઑન સોસાયટી એન્ડ મોરેલ્સ. મુંબઈ : ફાર્બસ ગુજરાતી સભા, ત્રીજી આ. ૧૯૫૮. પૃ. ૮+૬૪. પ્ર. આ. ૧૮૯૪.&lt;br /&gt;
પટેલ, બહેચરભાઈ ર. મધ્યકાલીન ગુજરાતી સાહિત્ય. બોરસદ : અશેષ પ્રકાશન, ૧૯૭૫. પૃ. ૧૬+૩૮૪.&lt;br /&gt;
પટેલ, હંસાબહેન મોહનભાઈ. આખ્યાનયુગનો સાહિત્યપ્રવાહ. અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૫. પૃ. ૧૨+૨૮૪.&lt;br /&gt;
પરીખ, ધીરુ. રાસયુગમાં પ્રકૃતિનિરૂપણ. અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૮. પૃ. ૨૩૫.&lt;br /&gt;
પંડ્યા, નિપુણ ઈ. મધ્યકાલીન ગુજરાતી સાહિત્યમાં તત્ત્વવિચાર. મુંબઈ : અશોક પ્રકાશન, ૧૯૬૮. પૃ. ૧૩+૨૮૦.&lt;br /&gt;
મજમુદાર, મંજુલાલ ર. ગુજરાતી સાહિત્યનાં સ્વરૂપો [મધ્યકાલીન અને વર્તમાન ] પદ્યવિભાગ. વડોદરા, ૧૯૫૪. પૃ. ૮૮૮.&lt;br /&gt;
મહેતા, ચન્દ્રકાંત. મધ્યકાળના સાહિત્યપ્રકારો, મુંબઈ : એન. એમ. ત્રિપાઠી, ૧૯૫૮. પૃ. ૬૩૫.&lt;br /&gt;
મુનશી, કનૈયાલાલ માણેકલાલ. ગુજરાત એન્ડ ઇટ્સ લિટરેચર. કલકત્તા: લોંગમેન્સ; ૧૯૩૫ પૃ. ૨૨+૪૦૭ [નોંધ : કર્તા અને કૃતિની અકારાદિસૂચિ પાછળ આપેલી છે.]&lt;br /&gt;
મુનશી, કનૈયાલાલ મા. સંપા. ગુજરાતી સાહિત્ય, ખંડ–૫ : મધ્યકાળનો સાહિત્યપ્રવાહ. મુંબઈ : સાહિત્યસંસદ, ૧૯૨૯. પૃ. ૪૮૦.&lt;br /&gt;
યાજ્ઞિક, હસુ. મધ્યકાલીન ગુજરાતી પ્રેમકથાઓ. અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૪. પૃ. ૧૨+૧૬૯.&lt;br /&gt;
રાવળ, અનંતરાય મ. ગુજરાતી સાહિત્ય (મધ્યકાલીન). મુંબઈ: મેકમિલન,&lt;br /&gt;
૪થી આવૃત્તિ ૧૯૭૬. પૃ. ૭+૨૩૨.&lt;br /&gt;
વૈદ્ય, ભારતી મધુકાન્ત. મધ્યકાલીન રાસસાહિત્ય	[૧૨મીથી ૧૮મી સદી].&lt;br /&gt;
મુંબઈ : વોરા, ૧૯૬૬. પૃ. ૪૪૭+૮.&lt;br /&gt;
વૈદ્ય, વિજયરાય કલ્યાણરાય&lt;br /&gt;
ગુજરાતી સાહિત્યની રૂપરેખા. મુંબઈ : એન. એમ. ત્રિપાઠી, ૧૯૪૩. પૃ. ૧૪+૩૮૧.&lt;br /&gt;
ગુજરાતી સાહિત્યની રૂપરેખા. અમદાવાદ : રવાણી, ભા. ૧ : મધ્યકાળ. ત્રીજી આ. ૧૯૬૫. પૃ. ૨૫૧.&lt;br /&gt;
વોરા, વિધાત્રી અવિનાશ. ઉત્તર – અપભ્રંશનો સાહિત્યવિકાસ (પશ્ચિમ ભારતમાં). અમદાવાદ : લેખક, ૧૯૭૬. પૃ. ૧૪+૨૦૮.&lt;br /&gt;
શાસ્ત્રી, કેશવરામ કાશીરામ&lt;br /&gt;
આપણા કવિઓ, ખંડ-૧ : રાસયુગ. અમદાવાદ : ગુજરાત વિદ્યાસભા, પુનર્મુ. ૧૯૭૮. પૃ. ૮૦+૪૩૮. પ્ર. આ. ૧૯૪૨.&lt;br /&gt;
કવિચરિત. અમદાવાદ : ગુજરાત વર્નાકયુલર સોસાયટી, બીજી આ. ૧૯૫૨. પૃ. ૧૨+૬૩૬. પ્ર. આ. ૨ ખંડોમાં : ખંડ ૧, ૧૯૩૯; ખંડ ૨, ૧૯૪૧.&lt;br /&gt;
ગુજરાતી સાહિત્યનું રેખાદર્શન. અમદાવાદ : લેખક, ભાગ. ૧, ૧૯૫૧. પૃ. ૮+૨૦૮.&lt;br /&gt;
{{Poem2Close}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{HeaderNav2&lt;br /&gt;
|previous = સૂચિપરિચય&lt;br /&gt;
|next = હસ્તપ્રતસૂચિઓની સૂચિ&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Meghdhanu</name></author>
	</entry>
</feed>