<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%AD%E0%AA%BE%E0%AA%B5%E0%AA%A8%E0%AA%BE%2F%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF</id>
	<title>વિભાવના/કૃતિ-પરિચય - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%AD%E0%AA%BE%E0%AA%B5%E0%AA%A8%E0%AA%BE%2F%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%AD%E0%AA%BE%E0%AA%B5%E0%AA%A8%E0%AA%BE/%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-08T20:39:26Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.38.2</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%AD%E0%AA%BE%E0%AA%B5%E0%AA%A8%E0%AA%BE/%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF&amp;diff=85001&amp;oldid=prev</id>
		<title>Meghdhanu: +1</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.ekatrafoundation.org/index.php?title=%E0%AA%B5%E0%AA%BF%E0%AA%AD%E0%AA%BE%E0%AA%B5%E0%AA%A8%E0%AA%BE/%E0%AA%95%E0%AB%83%E0%AA%A4%E0%AA%BF-%E0%AA%AA%E0%AA%B0%E0%AA%BF%E0%AA%9A%E0%AA%AF&amp;diff=85001&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-03-10T15:14:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;+1&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{SetTitle}}&lt;br /&gt;
{{Heading|કૃતિ-પરિચય : વિભાવના}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Poem2Open}}&lt;br /&gt;
પ્રમોદકુમાર પટેલનો આ પહેલો વિવેચનસંગ્રહ ‘વિભાવના’(૧૯૭૭) એ, જયંત કોઠારીએ કહ્યું છે એમ, પ્રમોદભાઈના ‘વિદ્યાતપનું ફલ’ છે. વિવેચન-કાર્યનાં પહેલાં ૧૦ વર્ષમાં એમણે જે લખ્યું એમાંથી આઠ સુદીર્ઘ લેખો તથા હેન્રી મિલરના એક એવા જ લાંબા લેખનો અનુવાદ – એટલું તારવીને એમણે આ પુસ્તક કર્યું છે.&lt;br /&gt;
આ બધા જ લેખો આમ તો સિદ્ધાન્ત-વિચારને કેન્દ્રમાં રાખે છે, પછી એ ‘વિવેચનની સંજ્ઞા’ વિશેનો તાત્ત્વિક લેખ હોય કે વર્તમાન ગુજરાતી વિવેચનમાં દેખાતાં ‘કેટલાંક નવીન વિચારવલણો’ને તપાસતો લેખ હોય; સુરેશ જોષીની કળાવિચારણાનાં મુખ્ય ગૃહીતોને મૂકી આપતો ને એની નિરીક્ષા કરતો લેખ હોય કે ભારતીય રસસિદ્ધાન્તનાં અર્થઘટનોને જોતો-તપાસતો લેખ હોય, પ્રમોદભાઈની ઝીણવટભરી અધ્યયનશીલતા એમાં દેખાયા વિના રહેશે નહીં.&lt;br /&gt;
કોઈ વિવેચકના પહેલા જ વિવેચન પુસ્તકમાં સૂક્ષ્મ તાત્ત્વિક વિચારણા આપતા ને એની ઐતિહાસિક પીઠિકાને પણ તપાસતા દીર્ઘ લેખો હોય એ પોતે જ લેખકની મૂળભૂત વિદ્વત્‌વૃત્તિને દર્શાવે છે. &lt;br /&gt;
પ્રમોદભાઈની વિવેચનભાષા પ્રાસાદિક છે એટલે એમાંથી પસાર થવાનું સૌને ગમશે.&lt;br /&gt;
{{Poem2Close}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{rh|||&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;– રમણ સોની&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{HeaderNav2&lt;br /&gt;
|previous = સર્જક-પરિચય&lt;br /&gt;
|next = સર્જકતાની નવી વિભાવના&lt;br /&gt;
}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Meghdhanu</name></author>
	</entry>
</feed>